Nemocnice byla zřízena dle mobilizačního plánu pro 800 lůžek pro nemocné a byla pro ni určena pro ni kasárna Jesuitská (pozdější kasárna Jiřího z Poděbrad) a kasárna Konviktská (pozdější kasárna Jánošíkova). Hotovosti dosáhla dvacátého mobilizačního dne. Každé oddělení mělo jednoho poddůstojníka, jednoho ordinačního písaře, jednoho příručního k výpomoci a odpovídající počet personálu. Léčeny byly převládající nemoci: venerické, nervové, ušní, oční, vnitřní a infekční, tuberkuloza, trachom, záněty ledvin a poranění. Ze všech léčených v Záložní nemocnici č, 1 v letech 1914-1918 zemřelo 71 mužů, což je 0,08%. Ošetřovací personál byl přidělen v počtu 200 osob od posádkové nemocnice v Olomouci a vykonával také vnitřní strážní službu. Později při celkovém nedostatku mužstva byl nahrazován postupně ženskými silami, vyjma oddělení pro venerické choroby. Stravování prováděno smluvně a~bylo dobré. V první době, než byla adaptována nemocniční kuchyně, bylo vařeno v kuchyni pro mužstvo. Koupelny a ~později odvšivárna byly zřízeny v obou objektech nemocnice v přízemí a vyhovovaly plně požadavkům. Záložní nemocnice 1 byla zrušena koncem roku 1918 a účetní zastoupení převzala posádková nemocnice v Olomouci. Vnitřní zařízení bylo ponecháno na místě pro útvary ubytované v kasárnách, zdravotní materiál a zdravotní mužstvo předáno posádkové nemocnici v Olomouci. Civilní personál byl propuštěn.