Návštěvnické centrum - Pavilon I

V Návštěvnickém centru této národní kulturní památky je úvodní expozice VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE – KNÍŽECÍ HRAD V ÚDOLNÍ NIVĚ ŘEKY MORAVY z roku 1997 představující památník Velké Moravy v širších souvislostech a vztazích. Starší stálá expozice Velkomoravské Mikulčice - Knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy byla v Návštěvnickém centru (pavilon I) otevřena v roce 1997. Tato expozice prezentovala Mikulčice jako významné slovanské a velkomoravské sídlo s bohatou historií doloženou archeologickými nálezy vysoké výpovědní hodnoty. Expozice byla odinstalována po skončení návštěvní sezóny 2013 při přípravě objektu pro celkovou rekonstrukci. Nová expozice v Návštěvnickém centru bude otevřena v roce 2015. Úvodem prohlídky muzea je výklad průvodce u plastické mapy s terénní situací jaká na mikulčických Valech byla v 9. století.

• Vstupné
  Prohlídka s průvodcem (Pavilon I, Pavilon II a repliky Baziliky) - dospělí 100 Kč/os. - školní mládež, studenti, důchodci 60 Kč/os. - děti do 6 let zdarma Vstupné na program v areálu nebo v pavilonu I - Dospělí 60 Kč /os. - školní mládež, studenti důchodci 40 Kč /os. - děti do 6 let zdarma Vstupné na školní programy - ZŠ / SŠ - program + prohlídka s průvodcem (pavilon I a II) 50 Kč/os. Vstupné zdarma - archeologové, historikové, držitelé průkazky AMG, novináři, členové Klubu přátel památníku, držitelé bonusů Vstupné: V případě zájmu o návštěvu v zimě volejte 518 357 293. Termín: 30. 3. 2012 – 30. 9. 2013
• Fotografie
  

  
• Detail
  Původní Návštěvnické centrum - Pavilon I bylo v období říjen 2013 až březen 2015 celkově stavebně rekonstruováno. Výsledkem je nová moderní muzejní budova s 30 metrů vysokou vyhlídkovou věží, která byla slavnostně - po zkušebním provozu od 14. dubna - otevřena dne 1. května 2015. Nová budova zatím postrádá plánovanou novou archeologickou expozici, pro kterou jsou však uvnitř připraveny prostory. Těžištěm expozice před rekonstrukcí Velkomoravské Mikulčice - Knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy bylo představení většiny typů sbírkových předmětů ze zdejších vykopávek: faksimilií šperků jako vrcholu zdejší řemeslnické dovednosti, zbraní – mečů, hrotů kopí a šípů, bojových seker nebo předmětů vztahujících se k duchovnímu životu Slovanů, ale i předmětů denní potřeby – keramiky, kovářských výrobků, kostěné industrie, udic, hrotů harpun, unikátních dřevěných kuchyňských předmětů, dřevěných okovaných vědérek, žernovů ad. Zajímavé byly také již zmíněné předměty církevního charakteru, různé křížky, kování ve formě knihy, silně pozlacené ostruhy s ploténkami a maskarony (lidskými tvářemi) z hrobů s bohatou výbavou, velké množství železných ostruh s háčky apod. Cenná byla také pozlacená nákončí – kovová a litá zakončení opasků, která byla představena oboustranně, neboť na nich vidíme první známá figurální zobrazení lidských postav v dějinách Slovanů na našem území. Důležitý datovací význam měl vystavený zlatý solidus, mince byzantského císaře Michala III. (842 - 867) z hrobu čís. 480 u trojlodní baziliky, který byl užíván a platný v roce příchodu věrozvěstů sv. Konstantina - Cyrila a sv. Metoděje. Dokladem užívání písma byly železné styly – pisátka, jimiž se psalo (rylo) do voskem potažených dřevěných tabulek. Styly byly nalezeny v nartexu (předsíni) trojlodní baziliky. V expozici pak následují doklady o čtyřiadvaceti tehdejších místních řemeslech. Nejrozměrnějšími exponáty byly dva čluny – monoxyly (9 a 10 metrů dlouhé), vytesané každý z jednoho kmene dubu. Čluny byly objeveny v hloubce 3 m u pozůstatků mostních pilířů v zaneseném korytu původního řečiště řeky Moravy.