Moravské náměstí
Moravské náměstí s prvky zpodobňující čtyři Platónovy ctnosti, které by město mělo mít. Jsou jimi umírněnost, moudrost, spravedlnost a statečnost.
-
Moravské náměstí- více informací
Jedno z nejrozlehlejších náměstí v Brně tvoří několik částí. Jednou z nich je prostranství před barokním kostelem sv. Tomáše, další je potom park čekající na rekonstrukci. Odděluje je rušná silnice s tramvajovými kolejemi. Prostor před kostelem s přilehlým bývalým augustiniánským klášterem, nyní sídlem Moravské galerie, je zaplněn několika zajímavými instalacemi. Nejnovějším a zřejmě nejkontroverznějším přírůstkem je Rónova osmimetrová jezdecká socha Jošta Lucemburského, nazývaná také Odvaha, slibující překvapivý výhled zpod koňského břicha. Pozornost budí i socha Spravedlnosti od Maria Kotrby před Nejvyšším správním soudem. Koncept vycházející ze čtyř Platónových ctností doplňují podlouhlá kašna představující Umírněnost a bronzový model středověkého Brna symbolizující Prozíravost. Park tvoří dvě části, jež jsou opět odděleny silnicí a kolejemi. Menší východní části dominuje monumentální pomník od Vincence Makovského oslavující vítězství Rudé armády nad fašismem. Větší část parku je dnes v neutěšeném stavu, který by měla změnit plánovaná rekonstrukce. Od konce 19. století do konce 2. světové války zde stával Německý dům. Po válce prošlo náměstí proměnou, v jeho centru byla vybudována kašna ve tvaru pětiúhelníku, z nějž vybíhaly cípy původně červeného asfaltu. To vše dohromady při pohledu z ptačí perspektivy tvořilo obří rudou hvězdu.Moravské nám. se sochou Jošta MoravskéhoMoravské nám. se sochou Jošta MoravskéhoMoudrostMoudrostSpravedlnostSpravedlnostMoravské náměstíMoravské náměstíStatečnostStatečnost
-
Moravské náměstí historie
V letech 1349-1411 Morava vystupovala v rámci českého státu jako samostatný správní subjekt v čele s vedlejší větví panovnického rodu Lucemburků. Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., a posléze jeho syn Jošt vytvořili z Brna významné hospodářské, politické i správní centrum. Monumentálním pohřebním místem moravských vladařů se stal chrám sv. Tomáše na jihovýchodní straně Moravského náměstí, původně klášterní kostel augustiniánů. Dnešní bazilikální barokní trojlodí s bohatě zdobeným průčelím vyrostlo mezi lety 1662-1667 podle plánu Jana Křtitele Erny. Z interiérového vybavení vyniká pozdně barokní oltář se sochami Josefa Winterhaldera, monumentální obraz Zjevení Krista apoštolům od Antonína Františka Maubrtsche a kopie deskového milostného obrazu Panny Marie Svatotomské, který je uctíván jako palladium, tj. zázračný symbol ochrany města. Obraz, který byl do roku 1783 umístěn ve zvláštní kapli chrámu sv. Tomáše, daroval augustiánům císař Karel IV. Poté byl přenesen na vrchol stříbrného oltáře v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kam augustiniáni přesídlili. Z jihu a východu ke kostelu sv. Tomáše přiléhá rozsáhlý barokní areál někdejšího augustiniánského kláštera. v Místodržitelském paláci - bývalé klášterní prelatuře - při svých dvou pobytech v Brně pobýval francouzský císař Napoleon I. Nyní zde sídlí část Moravské galerie. Plastiky na hlavním portálu představují zakladatele kláštera, moravského markrabě Jana Jindřicha a jeho syna Jošta.
-
Socha markraběte Jošta v Brně
Osmimetrovou sochu Jošta Lucemburského, markraběte moravského najdete na Moravském náměstí v Brně. Návrh sochy vybrali brněnští radní před třemi lety ve veřejné soutěži. Autorem monumentálního díla z bronzu je akademický sochař Jaroslav Róna. Osmimetrová jezdecká socha, jakožto personifikace Odvahy (vedle již stojících soch Spravedlnosti, Umírněnosti a Prozíravosti), završuje projekt soch čtyř platónských ctností, oživujících náměstí u kostela sv. Tomáše. Realizace sochy stála necelých 7 milionů korun, z toho 1,5 milionu přispělo sdružení Jošt Moravský. Finanční sbírky se zúčastnili také členové Moravské národní obce. Jošt Moravský, moravský markrabě z dynastie Lucemburků a synovec legendárního českého krále Karla IV., to dotáhl ve své kariéře až k absolutním výšinám – na podzim 1410 se stal králem Svaté říše římské. Svému titulu se těšil pouhých pár týdnů, protože začátkem roku 1411 ho skolila smrt. Město Brno vinou tohoto nečekaného zásahu osudu přišlo o možnost zvýšit radikálně svůj význam – bylo totiž pravděpodobné, že Jošt by říšské stolici vládl právě z moravské metropole. Svým markraběcím sídlem učinil už na začátku své markraběcí dráhy brněnský hrad Špilberk.kostel sv. Tomáše na Moravském náměstíkostel sv. Tomáše na Moravském náměstí
-
Plastika muže zvedajícího těžký kvádr
Plastika představující muže zvedajícího těžký kvádr je na Moravském náměstí od roku 2010. Akademický sochař Marius Kotrba uspěl se svým návrhem, který vybrala odborná komise z téměř čtyřiceti návrhů. Také tato socha vzbudila kontroverze, možná i proto, že Kotrba zavrhl klasickou představu slepé spravedlnosti a symbolu dal podobu zcela novou. Autor svou koncepci popsal takto: „Spravedlnost je záležitost těžká, a zároveň křehká. Je údajně v rukou těch, kteří vládnou na zemi. Figura Spravedlnosti nevládne, ale potýká se. Na první pohled ztuha, ale pak hmotu kvádru jen lehce přidržuje a vybalancovává. Proud vody ji zespodu jakoby nadzvedává, někdy zlehka, jindy silou.“ Poměrně viditelnou vadou objektu je nedokonale vyspádovaný kanálek, do nějž má odtékat voda vyvěrající pod kostkou – voda se tak vylévá na chodník u sochy. Bronzová socha si u některých Brňanů vysloužila poměrně nelichotivé přezdívky. Jedna z nich ji popisuje jako „exekutora odnášejícího pračku“.