Révy vyzrávají dobře a také mrazuodolnost je dobrá. Plodnost je pravidelná. Keř je středně bujného růstu, středně hustě olistěný. Mírně třílaločné listy tmavě zelené barvy jsou středně velké. Hrozny jsou menší, husté, válcovitého tvaru. Kulaté modré bobule mají poměrně málo červeného barviva a tenkou slupku. Dužnina je řídká s kořenitou chutí. Francouzský název Pinot je odvozen od Slova Pin - šiška, díky svým malým, bobulemi nahloučeným, hroznům připomínajícím šišky jehličnanů.
Pěstování révy Rulandského modrého je náročné, neboť odrůda je náchylná k mutacím a málokde ve světě se kvalita vín dá přirovnat k pravému burgundskému. Toto je předurčeno několika spolupůsobícími faktory: půdními a klimatickými podmínkami společně s polohou vinic, což je v Burgundsku vyjádřeno termínem "terroir". Pinot Noir vyžaduje nejlepší polohy a záhřevné půdy. Na hlinitých půdách dává vína plná a tmavších barev, na štěrkovitých vína světlejší, ale s velmi jemnými vůněmi.
Chráněné viniční tratě Mikulovska patří, díky zdejšímu velmi teplému a suchému podnebí, k nejteplejším místům jižní Moravy. Geologické podloží novosedelských viničních tratí z velké části tvoří třetihorní mořské sedimenty. Srovnatelné geologické podloží vinic je charakteristické i pro oblast Médoc v Bordeaux. Půda je většinou tvořena štěrkem, pískem a jílem s velkým obsahem vápencových valounů. Mimořádné mikroklimatické podmínky pro pěstování révy zde vytváří řeka Dyje.