Z dálky viditelná katedrála sv. Petra a Pavla na vysokém návrší stojí v místech původního románského kostelíku. Raně gotický chrám sv. Petra vznikl na počátku 13. století, během let se rozšiřoval, byl několikrát přestavován a opravován, jeho patrocinium byla rozšířeno i na sv. Pavla. Od roku 1777 se po zřízení brněnského biskupství stal kostelem katedrálním. Na přelomu 19. a 20. století byl chrám přestavěn v novogotickém stylu s ponecháním části původní vnitřní barokní výzdoby. Přípustná je románská krypta a věž s vyhlídkou. Katedrálu obklopují malebné barokní kanovnické domy, mnohdy se středověkým jádrem, sloužící většinou potřebám biskupství. Jednou z petrovských zvláštností je polední vyzvánění, které se z katedrály rozléhá každý den již v 11 hodin. Připomíná období třicetileté války a rok 1645, kdy se Brno jako jediné město na Moravě ubránilo švédskému obléhání. Podle pověsti po třech a půl měsících obléhání generál Torstenson prohlásil, že dokáže město dobýt, než budou na Petrově zvonit poledne. Velitel obránců Louis Raduit de Souches tehdy použil lsti, dal poledne zvonit o hodinu dřív - a švédská armáda odtáhla s nepořízenou. Z jihu návrší Petrov obklopují vyhlídkové terasy a Denisovy sady - půvabné zákoutí s empírovou kolonádou a mramorovým obeliskem, který od roku 1818 připomíná ukončení napoleonských válek. Otvírá se odtud překvapivý výhled na Brno a okolí, daleko na jihu bývá za pěkného počasí vidět typický obrys Pálavy.