Arc de Triomphe
Vítězný oblouk, který dal postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova. Oblouk byl vybudován v letech 1806-1836 a stojí uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle (dříve Place de l'Étoile) na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées. Uvnitř stavby je malé muzeum zaměřené na historii objektu. Každý rok u oblouku bývá ukončen cyklistický závod Tour de France. Přístup k památníku je podzemní chodbou. Na jeho střeše je veřejně přístupná vyhlídková terasa. Je předlohou pro Dianin chrám.
Stavbu nařídil císař Napoleon Bonaparte v roce 1806 po vítězné bitvě u Slavkova. Stavbou byli pověřeni architekti Jean-François Chalgrin a Jean-Arnaud Raymond, kteří se však nemohli shodnout na koncepci a přednost dostal Chalgrinův projekt. Základní kámen byl položen 15. srpna 1806. Samotné vyhloubení základů si vyžádalo 2 roky stavebních prací. Když v roce 1810 přijel Napoleon se svou nevěstou arcivévodkyní Marií Luisou do Paříže, byly pilíře oblouku teprve ve výšce asi jeden metr. Byla proto postavena dřevěná maketa kompletního oblouku. Dne 21. ledna 1811 zemřel architekt Chalgrin a po osmi dnech i jeho konkurent Raymond. I přes pozdější Napoleonovy neúspěchy (ruské tažení v roce 1812, koaliční vojska ve Francii 1814) byla stavba dokončena až k obloukům. Ovšem během restaurace Bourbonů byla stavba přerušena.
Ludvík XVIII. obnovil stavbu až v roce 1824 a postupně se na ní podíleli architekti Louis-Robert Goust, Jean-Nicolas Huyot a Héricart de Thury. V roce 1830 král Ludvík Filip a ministerský předseda Adolphe Thiers rozhodli o sochařské výzdobě oblouku, která měla zahrnovat úspěchy francouzské armády z let 1792–1815. Oblouk byl definitivně dokončen v letech 1832-36 a slavnostně pak otevřen 29. července 1836 u příležitosti 6. výročí Červencové revoluce.